Od průmyslové revoluce k digitální éře

Společnost Siemens začala v českých zemích působit řadu let před zřízením své oficiální pobočky v roce 1890. Již v roce 1869 například nainstalovala do sklárny v Harrachově plynovou pec na tavení skla. Sklárna v 2. polovině 19. století rychle zvyšovala produkci a stávající technologie již tomuto růstu přestávaly stačit. V roce 1866 proto sklárna přešla z klasického vytápění dřevem na uhlí. Tato změna se však záhy ukázala jako nedostatečná. Sklárna se proto již o tři roky později rozhodla nainstalovat plynovou pec značky Siemens. I díky tomuto kroku tak mohla pokračovat v dalším ekonomickém i uměleckém rozvoji. Tato sklárna, jež byla založena roku 1712, je dnes druhou nejstarší fungující sklárnou v českých zemích a patří mezi památkově chráněná území.

Siemens had launched its activities in what is now Czechia long before establishing its first branch in 1890. For instance, it installed a gas glass melting furnace in Harrachov as early as in 1869. The glass factory was increasing its production fast in the 1850s, and the existing technologies did not keep up with this growth. That is why it switched from conventional wood heating to coal in 1866. However, this change soon proved to be insufficient. Therefore, the company decided to install a Siemens gas furnace three years later. With this step, it could continue its next economic and artistic development. The glass factory, established as early as in 1712, is today the second oldest working factory in Czechia and a listed site.

Významnou technickou událostí se značným společenským přesahem byla instalace elektrického osvětlení ve Stavovském divadle v Praze. V divadle se tak nově mohlo svítit dvěma obloukovými lampami a 161 žárovkami, jejichž instalaci zajistila firma Siemens. Tento moderní typ osvětlení lze 100 let po otevření divadla (1783) považovat za symbolické vyjádření další fáze emancipace českého národa. Poté, co se na sklonku 18. století začala budovat národní divadla coby výraz osvícenské představy, že obecnému lidu přístupné divadlo je morální ústav demonstrující kulturní úroveň národa, se o 100 let později součástí této demonstrace stala i úroveň technická.

Tento typ zakázek patřil k prvním, které Siemens v českých zemích získával. Elektrifikaci osvětlení divadel, ale i jiných typů budov navíc urychlil požár Národního divadla, k němuž došlo v roce 1881. Kromě Stavovského divadla tak byla v té době pro Siemens důležitou referencí například instalace osvětlení v Rustonově libeňské strojírně (1881).

The installation of electric lights in the Estates Theatre in Prague was a significant technical project with a substantial social reach. The theatre could use two electric arc lamps and 161 bulbs installed by Siemens. One hundred years after the theatre's opening (1783), this modern type of lighting can be regarded as a symbolic expression of another stage of the emancipation of the Czech nation. When national theatres started to be built at the end of the 18th century as an expression of the Enlightenment idea that a theatre accessible for the public is a moral institution demonstrating the cultural level of a nation, the technical aspect became part of this demonstration 100 years later.

These orders were among the first that Siemens obtained in our country. The electrification of theatre lights and lights in other buildings also accelerated after the fire of the National Theatre in 1881. For instance, another essential Siemens reference of that time was the installation of lighting in Ruston's engineering plant in Prague-Libeň (1881).

Stálé obchodní zastoupení v českých zemích – konkrétně v Praze a Brně – založil Siemens v roce 1890. Stalo se tak v době, kdy se české země, resp. celé Předlitavsko, začínaly dostávat z období ekonomického útlumu trvajícího od r. 1873, tzv. Velké deprese. Rysem obrody byl v oblasti průmyslu rozmach elektřiny. V této době vznikají proslulé české elektrotechnické firmy – v 80. letech zahajuje své podnikání František Křižík, roku 1896 zakládá firmu Emil Kolben. Společnost Siemens se na tomto hospodářském oživení významně podílela – až do konce první světové války elektrifikovala řadu českých měst, instalovala elektrická osvětlení v mnoha soukromých i veřejných prostorech a podílela se rovněž na stavbě tramvajových tratí.

Pro potřeby osvětlení zámku Konopiště byla v letech 1898 až 1899 zřízena zámecká elektrárna. Technologické zařízení dodaly firmy Siemens a A.E.G. Vídeň.

Siemens opened its permanent agency in what is now Czechia - specifically in Prague and Brno - in 1890. It was when the country, or the area of the then Cisleithania, had started recovering from the economic recession lasting since 1873 (the Great Depression). The boom of electricity characterised the revival in the industry at that time. It was the period when famous Czech companies active in electrical engineering were founded: František Křižík started his business in the 1880s; Emil Kolben founded his firm in 1896. Siemens was significantly involved in this economic recovery. It had electrified many Czech towns before the end of WWI, installed electric lights in many private and public sites, and was also involved in the construction of tramway lines.

A castle power station was set up for the needs of the Konopiště Castle lighting in the years 1989-1899. The technological equipment was delivered by Siemens and A.E.G. Vienna.

V 90. letech 19. století Siemens instaluje osvětlení v řadě průmyslových závodů a měst v severovýchodních, severních a severozápadních Čechách. Vedle toho se Siemens v té době podílí také na výstavbě elektráren. V letech 1897 až 1898 byla firmou Schuckert (od r. 1903 součást společnosti Siemens) v Brně postavena městská elektrárna. Zájem o připojení k elektrické síti byl zprvu malý, ale záhy překonal všechna očekávání, takže bylo nutno elektrárnu rozšířit. S původním výkonem 600 kW vyráběla již moderní střídavý proud, několik dynam však od roku 1900 vyrábělo také stejnosměrný proud pro novou městskou elektrickou dráhu.

Na přelomu 19. a 20. století se tak Siemens významně podílí na celkové elektrifikaci českých zemí, účastní se budování městských elektrických drah (vedle Prahy a Brna také r. 1895 v Teplicích, r.1899 v Olomouci či r. 1901 v Moravské Ostravě) a modernizuje důlní zařízení na Ostravsku. 

In the 1890s, Siemens installed lights in many industrial plants and towns in north-eastern, northern and north-western Bohemia. It was also involved in the construction of power plants. Schuckert (a part of Siemens since 1903) built a municipal power plant in Brno between 1897 and 1898. First, the interest in the grid connection was relatively low, but it soon surpassed all expectations. Therefore, the power plant needed to be expanded. With the original output of 600 kW, the plant generated modern alternating current. But several dynamos also started generating direct current in 1900 for a new municipal electric line.

At the turn of the 19th and 20th century, Siemens was significantly involved in the overall electrification of Bohemia, construction of municipal electric lines (Prague and Brno, Teplice /1895/, Olomouc /1899/, Moravská Ostrava /1901/) and modernisation of mining equipment in the Ostrava area. 

V Praze byl elektrifikovaný tramvajový provoz zahájen roku 1891 na trati Letná–Stromovka u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Jednalo se nejen o první elektrickou dráhu v Praze, ale zároveň i o první elektrickou dráhu v českých zemích vůbec. Současně šlo i o první elektrickou dráhu s kladkovým sběračem proudu v celém Rakousku-Uhersku. Provoz na trase mezi Letnou a Stromovkou zajišťoval starší otevřený tramvajový vůz, vyrobený již v roce 1882 norimberskou firmou Schuckert, která se r. 1903 stala součástí společnosti Siemens. Vůz zakoupil a celou dráhu také provozoval známý český vynálezce a podnikatel František Křižík. Inspirací k tomuto podniku mu byla jednoduchá elektrická dráha firmy Siemens, která byla k vidění na průmyslové výstavě v Norimberku roku 1879. Dráha Letná–Stromovka skončila svůj provoz v roce 1900.

Electrified tramway operations were launched in Prague in 1891 on the Letná–Stromovka line on the eve of the Provincial Jubilee Exhibition. It was not only the first electrified line in Prague but also the first electric line in Bohemia. It was also the first electrified line with a pulley collector in Austria-Hungary. The line between Letná and Stromovka was operated by an older open tram manufactured in 1882 by Nurnberg-based Schuckert which became a part of Siemens in 1903. The car was purchased and the line was operated by the famous Czech inventor and entrepreneur, František Křižík. He was inspired by a simple Siemens electric line that could be seen at the industrial exhibition in Nurnberg in 1879. The Letná–Stromovka line terminated its operation in 1900.

Po vzniku Československa se Siemens zapojil do budování moderní evropské telegrafní sítě. V Praze na Žižkově v následujících letech vzniklo moderní spojovatelské pracoviště mezinárodní telefonní a telegrafní ústředny. Řešení zaujalo i zlínskou společnost Baťa, která se stala symbolem prvorepublikové prosperity a progresivnosti. Ta si v roce 1934 nechala od Siemensu vybudovat firemní telefonní ústřednu. V provozu vydržela neuvěřitelných 57 let.

After the foundation of Czechoslovakia, Siemens joined the local efforts to build a modern European telegraph network. A modern telephone operation site for the international telephone and telegraph exchange was built in Prague-Žižkov in the coming years. The solution attracted the attention of Zlín-based Baťa, which stood for the prosperousness and progressivity of the Czech business before WWII. In 1934, Baťa commissioned Siemens to build its corporate telephone exchange. It worked for an incredible 57 years.

Jedním z charakteristických rysů modernizačního procesu 20. let 20. století, který navazoval na systematicky prováděnou elektrifikaci celého Československa, bylo masové šíření domácích elektrospotřebičů. Společnosti jako Siemens, AEG či Electrolux velmi brzy vytušily, jaký ekonomický potenciál se v této oblasti skrývá. Elektrospotřebiče značky Siemens začaly do domácností masivně pronikat od roku 1924.

The mass spread of home appliances was one of the characteristic features of the modernisation process of the 1920s which followed up on the systematic electrification of the then Czechoslovakia. Companies like Siemens, AEG and Electrolux soon sensed the tremendous economic potential of this segment. Siemens home appliances started penetrating households massively in 1924.

V roce 1926 vznikla v Mohelnici fúzí Elektrotechnické a strojírenské, a. s., a Siemens & Co., komanditní společnosti akciová společnost Siemens Elektrotechnika (Siemens Elektrizitäts-AG). Pokračovatelem této firmy je Siemens Elektromotory Mohelnice, dnes největší závod na výrobu nízkonapěťových asynchronních elektromotorů v Evropě.

The 1926 merger of Mohelnice-based Elektrotechnická a strojírenská, a. s. and Siemens& Co., komanditní společnost, created a joint stock company, Siemens Elektrotechnika (Siemens Elektrizitäts-AG). Siemens Elektromotory Mohelnice, now the largest manufacturer of low-voltage asynchronous electric motors in Europe, is a modern successor to this company.

Po 2. světové válce, na sklonku roku 1945, bylo zastoupení firmy Siemens včetně jejích výrobních závodů znárodněno. Stalo se tak vyhláškou ministra průmyslu Bohumila Laušmana, vydanou na základě § 1, odst. 4 dekretu prezidenta republiky ze dne 24. října 1945, který se týkal znárodnění dolů a některých průmyslových podniků. Znárodnění se týkalo nejen nemovitého a movitého majetku, včetně ložisek a nalezišť surovin, které Siemens měl na československém území, ale i různých oprávnění a práv duševního vlastnictví, tedy patentů, licencí, živnostenských oprávnění, známek, vzorků apod. Společně se znárodněním samotné společnosti Siemens byly znárodněny i veškeré pomocné podniky a pomocné závody, které jí náležely.

The Siemens agency, including its production plants, was nationalised after WWII (at the end of 1945). The nationalisation process followed from the regulation of Minister of Industry Bohumil Laušman issued under section 1 (4) of the President's decree of 24 October 1945, regarding the nationalisation of mines and some industrial enterprises. The nationalisation concerned both movable and immovable property, including raw-material deposits and fields that Siemens had in the territory of Czechoslovakia, as well as various authorisations and intellectual property rights, i.e. patents, licences, trade licences, trademarks, designs, etc. All auxiliary businesses and plants belonging to Siemens were nationalised, as well.

K oživení aktivit společnosti Siemens na území Československa došlo až koncem 60. let v době celospolečenského uvolňování. Firmě se podařilo udržet oživení činnosti i v následující, normalizační dekádě. V roce 1971 zde Siemens otevřel technicko-poradenskou kancelář a obnovil dodávky moderních technologií. Dělo se tak prostřednictvím podniků zahraničního obchodu a po roce 1971 prostřednictvím společnosti Efektim. V této době došlo k významné dodávce osvětlovací techniky pro tři studia Československé televize na Kavčích horách (1975) nebo k instalaci prvního počítačového tomografu na území Československa ve Fakultní nemocnici Hradec Králové (1978).

Siemens resumed its activities in Czechoslovakia at the end of the 1960s amid the eased restrictions of local social life. The company managed to maintain its activities also during the normalisation decade. In 1971, Siemens opened a technical and advisory office and resumed deliveries of state-of-the-art technologies. For this, the company used contacts with external trade companies and Efektim (since 1971). This period was marked by significant deliveries of lighting equipment for three Czechoslovak Television studios in Kavčí hory (1975) or an installation of the first CT scanner in Czechoslovakia in Hradec Králové University Hospital (1978).

V roce 1987 se mladoboleslavská automobilka chystala zahájit výrobu Škody Favorit. Ta měla být symbolickým vyjádřením snahy státu o záchranu potápějící se socialistické ekonomiky. Zadáním bylo vyrobit vůz, „který by přinejmenším měl snadno konkurovat na evropských trzích.“ Automobilka veřejnost informovala o tom, že v souvislosti se zahájením výroby Favoritu hodlá „zavést do výroby celou škálu jednoúčelových strojů, roboty a manipulátory.“ Šest hlavních linek bylo vybaveno roboty od renomovaných firem Kuka či Comau. Do modernizace provozu zasáhl i Siemens, který vybavil výrobní linky programovatelnými automaty řady Simatic S5. „Řada nejlepších kmenových pracovníků již vycestovala na odborná školení doma i v zahraničí, aby byla připravena zvládnout nové technologie,“ vyjádřila automobilka odhodlání splnit státem zadaný úkol. O Favorit byl po jeho uvedení na trh zájem, který byl i jedním z rozhodujících faktorů při privatizaci automobilky v roce 1991.

The Mladá Boleslav-based carmaker planned to launch the production of the Škoda Favorit in 1987. The car should have become a symbolic expression of the state efforts to rescue the sinking socialist economy. Škoda should have manufactured a car "that should, to say the least, be easily competitive on European markets". The car manufacturer informed the public that in connection with the Favorit's launch, it intends to "introduce a wide scale of single-purpose machines, robots, and handling devices in the production". Six main lines were equipped with robots from renowned firms such as Kuka and Comau. Siemens was also involved in the modernisation of operations when it equipped production lines with PLCs of the Simatic S5 series. "Many of the best core employees have already participated in specialist training in our country and abroad to be ready to manage new technologies," the carmaker expressed its determination to meet the task commissioned by the state. The interest in the Favorit was immense after its market launch, and it was also one of the decisive factors during the carmaker's privatisation in 1991.

Po sametové revoluci se společnost Siemens vrací do tehdejšího Československa v plné síle – stálé zastoupení bylo obnoveno hned v roce 1990. Na začátku 90. let firma zanechala výraznou stopu v oblasti telekomunikací, když v roce 1991 uspěla v tendru na digitalizaci celé české telekomunikační sítě. I v dalších letech firma potvrzuje svou vůdčí roli oblasti digitálních technologií. V roce 1995 uvedla na trh přístroj Gigaset – první digitální bezšňůrový telefon v Česku. V roce 1996 následoval první mobilní telefon s českým displejem (typ S6). V roce 1997 vybudovala telekomunikační síť pro mobilního operátora Paegas (dnes T-Mobile). Divizi mobilních telefonů Siemens prodal v roce 2005.

After the Velvet Revolution, Siemens returns to Czechoslovakia at its full strength - the permanent agency was reopened in 1990. The company left a strong footprint in telecommunications in the early 1990s when it won a tender for the digitalization of the entire Czech telecommunications network in 1991. Siemens confirmed its leading role in digital technologies in the coming years, as well. In 1995, it launched the Gigaset - the first digital wireless telephone in the Czech Republic. The first mobile phone with a Czech display (the S6) followed in 1996. Siemens built the telecommunications network for mobile operator Paegas (today T-Mobile) in 1997. Siemens sold the mobile phone division in 2005.

Siemens také začal s obnovou své výroby na území ČR. V roce 1993 zahájil výrobu nízkonapěťové spínací techniky v Trutnově a rok nato obnovil výrobu elektromotorů v Mohelnici, kde dnes vyrábí také přípojnicové systémy. Dále převzal výrobní závody ve Frenštátě pod Radhoštěm (výroba elektromotorů), Drásově (výroba elektromotorů a generátorů) a Letohradě (výroba nízkonapěťové spínací techniky a pojistek – OEZ) a v roce 2003 Siemens převzal výrobu parních turbín v Brně.

Siemens also started resuming manufacturing operations in the Czech Republic. In 1993, the company launched the production of low-voltage switchgear in Trutnov, and a year later, it resumed the production of electric motors in Mohelnice where it also manufactures busbar systems today. Siemens also took over production plants in Frenštát pod Radhoštěm (electric motors), Drásov (electric motors and generators), and Letohrad (low-voltage switchgear and fuses – OEZ). In 2003, Siemens took over the production of steam turbines in Brno.